Anthofobie je strach z květin. Pokud jí trpíte, nečtěte to!

Aktualizace: 19. pro 2019

Upozornění: Následující fotografie mohou pro Vás být drastické…


Hlas LUCKY BIELAKOVÉ, která původně vystudovala herectví, si asi posluchači pamatují z rádia Čas. Teď tvoří zázemí redakce České televize a má dost silnou obsesi přes papírové kytky. Už jich za pět let vyrobila tisíce. Od konvalinek, až po obří pivoňky a protheu (kdo neví, jak vypadá prothea, googlí). Lucka taky kreslí, vůbec tvoří a manžel jí musí občas vyrvat nůžky a jiné nářadí z ruky, aby si odpočinula. Jo: a taky má tři děti…


Jak vlastně při tvé soustavné práci vypadají tvoje ruce?

Hahaha! Vždycky říkám, že kdysi jsem měla krásné ruce, teď mám krásné kytky.“

Nefascinovaly tě náhodou jako dítě papírové růže u střelnice? Nebo nějaká jiná fixace na papírové květiny?

„Tak paradoxně kytky na střelnicích mě nebraly nikdy. Ale můj muž by řekl, že by bylo divné, kdyby mě to nenapadlo, vzhledem k tomu, kolik věcí se mi honí hlavou…“

Která kytka byla první, co jsi vyrobila, která byla nejtěžší a jaká ti trvala nejdéle?

První papírová kytka byl kvítek kusudama, což je druh origami kytičky. Tehdy jsem venku našla krásné větve a doma mě napadlo, že by nebylo marné je něčím ozdobit. A náhodou jsem tehdy někde viděla právě kusudamu, tak jsem to zkusila a šlo to. Udělala jsem jich víc, nalepila je na větve a tak se mi to líbilo, že jsem sedla k počítači, zadala do vyhledávače paper flowers a v tu chvíli se mi otevřel nový vesmír. Byla jsem ztracená ve světě, kterým jsem se nechala naprosto pohltit, a už to jelo… Nejtěžší pro mě byla růže, což je možná divné, protože se nezdá těžká, ale vyrobit ji tak, aby vypadala jako živá, mi dalo velkou práci. A nejdéle trvala obří jemně růžová pivoňka. Ta mi zabrala celý víkend a tehdy jsem ji fotila u topení, aby bylo vidět, jak je obrovská. To topení skoro zakryla.



Z jakého materiálu květiny vyrábíš a kolik toho taková papírová kytka ve výsledku snese? Jaká je pak vlastně její údržba?

„Materiál si vybírám podle toho, co ten květ vyžaduje, aby vypadal realisticky. Používám všechny druhy papírů různých gramáží. Naprostá kouzla se dají dělat s italským krepovým floristickým papírem a taky s kávovými filtry, které pak barvím akvarelem. Já vůbec ráda kytky dobarvuju, aby vypadaly jako živé a dostaly ´hloubku´. Používám na to i různé suché pastely a dokonce i make up, kávu nebo čaj. Jsem trošku exot, který nemá v tomto směru hranice. A údržba je jednoduchá, stačí do kytek jednou za čas fouknout nebo je jemně vyklepat, ty obrovské pak můžete i vysát vysavačem na nízký příkon. Lepím silikonem, takže to vydrží.“

O jaké květiny je mezi zákazníky největší zájem?

„Velký zájem je o různé luční květy, pivoňky a taky třeba větve eukalyptu.“

Když se hitem zahraničních módních mol a výloh obchodů prestižních značek staly pivoňky, zvedl se zájem o jejich výrobu?

„Ano, lidé se rádi inspirují u velkých módních značek. A je pravda, že když jsem viděla výlohu Diora s papírovými květy, zamilovala jsem se ještě víc.“



Jak vůbec snáší tvoji ustavičnou výrobní hyperaktivitu manžel?

Snáší to špatně, ale už si zvykl, že mě jen tak nepředělá. Vždycky mě láká, ať se s ním na chvilku třeba koukám na film, ale já se moc dlouho válet nevydržím. A pokud ano, tak pak vstávám ve čtyři ráno, protože mám absťák a jdu aspoň na chvíli kreslit.“

Existuje ještě nějaká květina, kterou chceš vytvořit, a zatím ti to nejde?

„Ty bláho, to nevím… Nechci působit neskromně, ale zatím vždy, když jsem se o nějakou květinu pokusila, tak mi to šlo. Třeba na druhý pokus, ale klaplo to. Takovou kuriozitou byl celý papírový strom. Třešeň, kterou jsem kdysi vyráběla pro rádio. Moderovala jsem tehdy akci Májová pusa a dali mi možnost vyrobit si k tomu dekoraci. Věř nebo ne, zvládla jsem bezmála dvoumetrový papírový strom. Kmen jsem dělala z tubusu, do kterého jsou namotané koberce. A protože bydlím v paneláku, pár dnů jsme měli uprostřed obýváku rozkvetlou třešeň…“

Tvoje dílo při jednom vašem pracovním setkání ocenil i psychiatr Radkin Honzák. Co ti vlastně přesně řekl?

„Tak tohle setkání byla náhoda, za kterou jsem nesmírně vděčná. Pan Honzák mi tehdy řekl: ´Moje milá, to, co děláte je naprosto úžasné! A navíc, ta vaše titěrná motorická práce podporuje růst nových mozkových buněk!´ Takže od té doby je mi jasné, proč přibírám na váze. Ty nové mozkové buňky se už zjevně nemají kam ukládat!“ J



Instagram: megakytky



52 zobrazení